Články v rubrice ‘Psychoterapie’

Řekni mi, jaké náboženství volíš

… a já ti řeknu jaký jsi. Jedna ze základních tezí sociální psychologie říká, že člověk přijímá za vlastní ty názory, které jsou blízké jeho vlastním postojům. Postoje tvoří jakýsi bod ukotvení, kolem něhož se rozprostírá různě velká oblast akceptace. Ta určuje, které názory jsou blízké a mohou být asimilovány, a které názory jsou natolik odlišné, že vytvářejí s osobními postoji kontrast. Ty jsou vykázány do oblasti odmítnutí. více v článku.. »

Zenové koány a teorie komunikace

Mnich se zeptal Džóšua: „Všechny pravdy lze zahrnout do jednoty, ale kam lze zahrnout onu jednotu?“ Džóšua odpověděl: „Když jsem byl v Seišu, ušil jsem si konopnou košili. Vážila sedm liber.“ více v článku.. »

Křesťanství a iracionální příkazy

Podle Alberta Ellise se člověk většinou dostává ke zbytečnému a neurotickému trápení tím, že neochvějně lpí na iracionálně absolutistických postojích. Tyto postoje reprezentují jeho touhu po dokonalém ovládnutí sebe sama a světa kolem něho i jeho neochvějnou víru v příkazy typu „měl bych, má se, musím“. Všechny tyto postoje lze podle Ellise redukovat na základní trojici iracionálních příkazů, kterou popsal už v roce 1956. Tyto příkazy se týkají člověka samého, lidí, kteří ho obklopují, a světa jako celku. Znějí: více v článku.. »

Kainův syndrom

20.století bylo stoletím dějinného experimentu. Po celou historii lidstva panovalo přesvědčení, že morálka je natolik spjata s náboženskou vírou, že v případě rozvratu náboženství se nejen zhroutí společenská morálka, ale lidé upadnou i do naprostého mravního chaosu. Minulé století ukázalo, že tomu tak není. I když sekularizace společenského života dosáhla dosud nevídaného stupně, ke zhroucení morálky nedošlo a totální rozvrat mezilidských vztahů se nekonal. Respektive, země s vyšší mírou religiozity (např. Polsko) nevykazují o nic lepší více v článku.. »

Hagioterapie – nový směr psychoterapie

Náboženskost představuje geneticky podmíněnou vlastnost lidské psychiky a hranice mezi ateismem a náboženskou vírou nejsou zcela jasné. Existují zjevné patologie náboženskosti, a s nimi úzce související patologie morální a axiologické, o nichž je možno předpokládat, že se podílejí na etiopatogenezi některých psychických poruch. V těchto případech se jeví jako účelné zaměřit terapeutické působení přímo na duchovní struktury osobnosti (hodnotové, morální a numinózní). Terapeutická strategie vykazuje oproti klasické psychoterapii určitá specifika, která nás vedou k tomu, že v PL Bohnice tyto formy psychoterapie označujeme souhrnným termínem hagioterapie. více v článku.. »