Články v rubrice ‘Teologie’
Anthony de Mello a teorie duchovního života
Obtížnosti náboženského obrácení a duchovního života vyplývají z toho, že takový způsob života v sobě zahrnuje tři nezávislé dimenze: Setkání s Bohem, morálně dobrý život a stav vnitřního míru. Na duchovní život je tedy možno pohlížet nejen z hlediska teologického, ale i morálního a psychologického.
Theodicea a mentální reprezentace Boha
Hlavním problémem theodiceje je otázka, zda existence zla a utrpení ve světě je či není empirickým důkazem proti existenci Boha. Logická argumentace, jak bývá tradičně formulována, předkládá tři následující výroky – V1: „Bůh je všemohoucí a vševědoucí“. V2: „Bůh je naprosto dobrý a milující“. V3: „Svět obsahuje příklady nezměrného utrpení a zla“. Kritikové teizmu prohlašují, že třetí hypotéza je neslučitelná s prvními dvěma hypotézami a formulují závěr: „Bůh buď není všemohoucí či vševědoucí, nebo není dobrý a milující. Buď platí „a“ nebo „b“, nemůže platit obojí současně. Víra v Boha v klasickém pojetí je nesmyslná“.
Hlubinně analytický výklad Apokalypsy
Možnosti výkladu knihy Zjevení jsou v zásadě dvojího typu. K prvému, který by bylo možné nazývat tradiční, patří tzv. historický výklad. Ten vychází z předpokladu, že obrazy této knihy mají vztah výhradně k událostem v době, kdy kniha byla psána. Její text je vykládán jako symbolický popis událostí a osob v římské říši na sklonu 1. století n.l.. Poněkud jinou možnost nabízí futuristický výklad. Ten předpokládá, že více v článku.. »
Démonologie Otců pouště a transakční analýza
Zprávy o mniších poustevnících, kteří žili v syrské a egyptské poušti ve 3. až 5. století naší éry, se neustále zmiňují o jejich zápasech s démony. Slovo démon vystupuje v těchto příbězích občas jako popis reality, občas jako její obraz či symbol – démoni jsou prohnaní, lstiví, lžou a předstírají, ale boj s démony se odehrává především jako boj s vlastními zhoubnými emocemi a afekty. více v článku.. »
Motivace náboženské konverze
Z metodologického hlediska můžeme rozlišovat tři roviny motivací, které přivádějí člověka k náboženské víře: Primární rovinu představují motivace „existenciální“, pro něž neexistuje ne-náboženská alternativa a které přivádějí člověka k náboženské víře. Sekundární rovinu představují „psychologické“ motivace, které specifikují odklon od ateismu ke zcela určité formě náboženství. Terciální rovinu představují motivace „sociologické“, jež jsou rozhodující pro vstup do konkrétní náboženské skupiny a do konkrétních mezilidských vztahů. více v článku.. »