AKTUÁLNĚ

Velmi se omlouváme, stránky se upravují

Literatura
Psychoterapie a Bible
Tematické příspěvky
Z Areopágu

Skupiny

Původní představa byla, že se každý den uskuteční jedna dopolední, jedna odpolední/podvečerní hagioskupina. A po obědě že bude krátké spirituálně výchovné usebrání s malou přednáškou….

Realita byla ale jiná. Vanuly totiž větry, nebo naopak nevanuly. Nebyla volná bójka nebo nás na bójce nechtěli. Bylo potřeba vařit nebo případně jíst. Vlnily příliš vlny, bylo nutné navštívit maják nebo panovalo bezvětří, což vyzývalo ku koupání…. Skupin se nakonec uskutečnilo deset. Většina z nich měla klasický průběh… ale podle okolností bylo nutné někdy postup modifikovat.

Několikrát byla skupina proložena „silentiem“…. kratším (cca 10 minut) nebo delším (1 hodina), případě nejdelším (večer, celá noc i ráno). Byla to zajímavá zkušenost, která měla význam jednak přímočaře hagioterapeutický, jednak ochraně hygienický (na lodi jsme si byli opravdu blízko…). Obecně z takové inovace panovalo mezi posádkou nadšení.

Skupiny se konaly na palubě, jen ta zcela první v podpalubí, což se ale neukázalo jako příliš vhodné (v podpalubí je totiž obecně větší sklon k nauzee – a to zvláště když se sedí nebo stojí). Bylo to při první skupině v sobotu večer, kdy zároveň panovala mezi posádkou těžká únava. V podpalubí jsme skupinu již nikdy nezopakovali.

Přítomnost deseti lidí na malém prostoru paluby při skupinách znamenala sama o sobě velkou fyzickou blízkost. U některých přítomných to zpočátku vyvolávalo úzkost z možného umocnění možných celkových „klaustrofobických“ pocitů… nestalo se tak ale… ony ani ty celkové klaustrofobické pocity se příliš nedostavily…

Vyskytly se mezi námi i horoucí diskuse o průběhu skupin, kdy jsme si vyjasňovali své představy spojené s hagioterapií na moři … celkově ale obecnou přítomnost větší míry „svobody“ v přístupu k hagioterapeutickému procesu určoval terapeut – moderátor.

Při skupinách se sice postupovalo rámcově standardním způsobem, jen terapeut se projevoval jako jemný, noblesní člověk, který ani moc neprovokuje a neprudí… což vedlo k tomu, že každý z nás měl možnost pohybovat se na té vlně či v oné hloubce, na níž zrovna „měl“ a která se mu líbila… Otevřela se různá témata, některá i hodně hluboká a osobní, jiná sklouzávající do filozofické roviny. Intenzivní průběh hagioterapie (jedna až dvě skupiny za den) možná umožnil, možná způsobil, že u některých frekventantů přecházelo jeho osobní otevřené téma ze skupiny na skupinu.

Lze rozhodně říci, že prožitek hagioterapeutických skupin, probíhajících na palubě lodi Gea, byl umocňován souzněním s přítomnými živly i přímými zážitky s plavbou jako takovou. A určitě k jejich průběhu přispívalo celkové naladění společenství, neustále propojovaného  i nutnými pracemi vyplývajícími s života na lodi, společným jedením, ale i zpíváním, a vůbec i těsným prostorem, v němž jsme se ocitli.

Bylo to celé opravdu krásné… a většině z nás se po lodi, skupinách i ostatních hagionámořnících velmi stýská… :o))

 

Témata skupin:

so           Praotec Noe a potopa světa (Gen 6,9-22; 7,11-8,4)

ne          Jonáš a velryba (Jon 1,1 – 2,11)

ne          Jonáš a Ninive  (Jon 2,11 – 4,11)

po          Sodoma, Lot a jeho dcery (Gen 19,1 – 38)

út           Pavlovo ztroskotání na ostrově Malta (Sk 27,20 – 28,10)

út/st     Noemi, Rút a Boaz (Rt 3,1- 4,17)

st/čt     Job stíhán neštěstím (Jb 1,1 -2,13)

čt           Zjevení Ježíšovo u Tiberiadského jezera (Jan 21,1 – 25)

          Elíša křísí syna Šúnemanky (2 Král 4,8 – 37)

          Potopa světa a vyjití z archy (Gen 8,5 – 21; 9,8 – 17)