AKTUALITY

Informace o aktuálních hagioterapeutických seminářích a skupinách najdete v hlavním menu pod větvičkou „Aktuálně“.

A  ještě krátký rozhovor s vynálezcem existenciální hagioterapie :o)

http://www.rozhlas.cz/plus/dnesniplus/_zprava/i-kdyz-lide-padnou-podruhe-nebo-potreti-vidim-nadeji-rika-vynalezce-hagioterapie-remes–1707014 

Hagio-seminář říjen 2006

.

Max Kašparů – Hypnoterapie a křesťanství

Námitky proti hypnoterapii se v křesťanském prostředí ozývají zejména ze strany charismaticko – letničních skupin a zaměřují se zejména na možnou ztrátu svobody hypnotizovaného vzhledem k hypnoterapeutovi, vzhledem k údajné otevřenosti k působení démonů a vzhledem k možnosti anestezie vlastního svědomí. Oficiální exorcista pro Evropu Elias Vella však v soukromém rozhovoru důsledně rozlišuje dvě stránky hypnoterapie, v nichž jednou vystupuje hypnóza jako nástroj nevědomé manipulace (a tomuto zneužívání hypnoterapie říká jednoznačné NE) a jednou jako nástroj léčby, jemuž je správné dát zelenou. Možnosti zneužívání hypnoterapie v prvém slova smyslu jsou však značně omezené, rozhodně právní řád nikde na světě neuznává hypnózu jako důvod exkulpace případného provinilého.

Hypnózu lze definovat jako změněný stav vědomí a změněný vztah k hypnotizérovi. Zda člověk klesne do hypnózy nebo ne, je dáno téměř výhradně charakteristikami hypnotizovaného, nikoliv hypnotizéra. Hypnotický trans je pak kromě stavů „prázdné hypnózy“ nikoliv cíl sám pro sebe, ale prostředek pro vložení posthypnotické sugesce. Efekt léčby tak vzniká integrací tří vstupních proměnných: očekávání ze strany klienta, autorita hypnotizéra a určitý emocionální náboj.

V diskusi padla otázka po povaze léčitelství, kdy se zdá, že se v něm často užívají metody samoléčivé „prázdné hypnózy“. Dále otázka otázka regresivní terapie a regrese do „minulých životů“ – tato oblast bývá považována již za potenciálně příliš otevírající, dezintegreující a nebezpečnou (mgr. Klimeš uvádí příklad substitučního psaní fantazijních románů při plném vědomí). Další otázka se týkala vztahu hypnózy a posedlosti, hypnózy by snad bylo možné použít v situaci, kdy člověk již sám přichází s přesvědčením, že je posedlý a o pravou posedlost tím pádem pravděpodobně nejde.

.

Jana Marková – Labyrinty, křesťanství a psychoterapie

Labyrint není bludiště. Zatímco labyrint má pouze jednu cestu, která člověka vede k cíli, a člověk má stále přehled o celém poli, bludiště má více cest, člověka mate a člověk se v něm cítí ztracen. Původní labyrinty pocházejí ze starověku z ostrova Kréty, brzy se však objevují i v křesťanských chrámech. Buď jako nástroje koncentrace k modlitbě (malé labyrinty), případně jako posvátný prostor sloužící k meditaci cesty člověka ke svému středu (psychologický aspekt) a k Bohu (teologický aspekt) a to přímo během chůze. Labyrinty, které se v křesťanství vyskytují až do gotiky (v renesanci jsou nahrazovány bludišti) často zahrnují hlubokou symboliku, kterou člověk může při procházení labyrintem promeditovávat: Obsahují 11 kruhů (číslo neúplnosti) a čtyři kvadranty podle schématu kříže, symbolizující čtyři oblasti – oblast somatickou, mentální, emocionální a spirituální.

.

Tibor A. Brečka – Tarot a psychoterapie

Kde vznikl tarot se neví, ale nejstarší tarotové karty pocházejí z 15. století. Jeho 68 karet se člení do dvou tzv. arkán, velké arkány o 22 kartách a malé arkány o 56 kartách. Kromě esoterického užívání se poslední roky začínají užívat tarotové karty (prodchnuté symboly) jako projektivní technika i v psychoterapii.

.

Repro: archiv autora