AKTUALITY

Vybráno ze sekce Aktuálně:

25. – 27. října 2019 otevíráme nový sebezkušenostní seminář akreditovaný MPSV (16 hodin)

Vina a pocity viny – jak s nimi pracovat … bližší informace a přihlášky na adrese: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdbRIv_aKFWSoODet84ugmKKw0Ufhq7WewNAMjFgOeRtqRcRg/viewform?vc=0&c=0&w=1&fbclid=IwAR1R93g_0-UQ1FAR9KupXy1Lo0OYX_Enx84eIg6PfwrfDF1WFQJ5jWyKf5M

6. – 8. prosince 2019 otevíráme nový sebezkušenostní seminář na půdě PVŠPS

Ženská a mužská spiritualita z pohledu hlubinné psychologie … bližší informace: http://www.hagioterapie.cz/?page_id=12442

přihlásit se můžete zde:

https://www.pvsps.cz/seminare-a-vycviky/vikendove-seminare/vikendove-sebezkusenostni-seminare-a-seznam-seminaru/zenska-a-muzska-spiritualita-z-pohledu-hlubinne-psychologie/

4. – 14. května 2020 se uskuteční
Izrael 2020 – Hagioputování 
se čtením biblických příběhů.
Podrobnosti:
http://www.hagioterapie.cz/?page_id=12008

DOPORUČUJEME: knihu
Jaromíra Odrobiňáka
Rok na psychiatrii

https://www.ikarmel.cz/produkt/rok-na-psychiatrii

Rozhovory o hagioterapii

Hlubinně analytický přístup

 

Pro hlubinně psychologický přístup k Písmu je typické, že pracuje s dynamickou dimenzí lidské psychiky. Poprvé ho rozvinul německý psycholog a teolog E. Drewermann. Vychází z předpokladu, že biblické příběhy jsou neseny archetypálními obrazy nevědomí jejich lidských tvůrců, čímž se vytváří prostředí, v němž čtenář (jehož nevědomí je právě tak metaforické a symbolické jako nevědomí biblických autorů) může rezonovat vytvářením osobně relevantních obrazů. Biblické obrazy jsou mnohovýznamové a nejednoznačné a právě proto mohou být vyplněny konkrétním životním porozuměním.

Důležitým Drewermannovým postulátem je skutečnost, že biblické příběhy mohou být vykládány podobně jako sny, tedy (podle zásad jungiánské psychologie) na objektové a subjektové rovině: Výklad na rovině objektu předpokládá, že příběh je symbolem životního příběhu člověka v jeho skutečném sociálním prostředí. Výklad na rovině subjektu vychází z možnosti, že příběh je symbolem vnitřního života člověka, v němž dílčí podosobnosti jsou symbolicky zastoupeny různými postavami (Bohem, lidmi, zvířaty, věcmi) jako obrazy nižších pudových či odštěpených částí psychiky. Podle hlubinně psychologického výkladu nemá smysl se přít o to, co se v Bibli reálně událo a co je ve vyprávění symbolem. Drewermann říká, že Bible nám vykládá, co se stalo, tak, aby to mělo pro nás uzdravující význam.

(Např. vzkříšení Lazara – nemá smysl uvažovat o tom, zda bylo možné, aby Ježíš vyvolal z hrobu člověka mrtvého čtyři dny. Je třeba vycházet z toho, že se celá věc udála tak, jak je tu popsána, a podává se tu zpráva o zkušenosti svědků této události. Nejde o rekonstrukci faktů, ale o nás samé. V Lazarovi a jeho sestrách můžeme vidět člověka, který je tak svázán svými hyperprotektivními rodiči, že nemůže dýchat a cítí se jako pohřben. Můžeme v něm vidět obraz svého vlastního nitra, kde je cosi „mužského“ zavaleno kamenem (potlačená sexualita, agresivita, přání něčeho se odvážit, atd.), zahnívá to, zapáchá a jediná cesta úzdravy je odvalit kámen a vydat se uzdravujícímu působení autentického života. Možnosti oslovení člověka tímto příběhem se neomezují historickými fakty, ale pouze odvahou otevřít se mu ve své jedinečné životní zkušenosti.)

.

Repro internet:http://filmgrab.wordpress.com/category/1988/