AKTUALITY

Vybráno ze sekce Aktuálně:

25. – 27. října 2019 otevíráme nový sebezkušenostní seminář akreditovaný MPSV (16 hodin)

Vina a pocity viny – jak s nimi pracovat … bližší informace a přihlášky na adrese: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdbRIv_aKFWSoODet84ugmKKw0Ufhq7WewNAMjFgOeRtqRcRg/viewform?vc=0&c=0&w=1&fbclid=IwAR1R93g_0-UQ1FAR9KupXy1Lo0OYX_Enx84eIg6PfwrfDF1WFQJ5jWyKf5M

6. – 8. prosince 2019 otevíráme nový sebezkušenostní seminář na půdě PVŠPS

Ženská a mužská spiritualita z pohledu hlubinné psychologie … bližší informace: http://www.hagioterapie.cz/?page_id=12442

přihlásit se můžete zde:

https://www.pvsps.cz/seminare-a-vycviky/vikendove-seminare/vikendove-sebezkusenostni-seminare-a-seznam-seminaru/zenska-a-muzska-spiritualita-z-pohledu-hlubinne-psychologie/

4. – 14. května 2020 se uskuteční
Izrael 2020 – Hagioputování 
se čtením biblických příběhů.
Podrobnosti:
http://www.hagioterapie.cz/?page_id=12008

DOPORUČUJEME: knihu
Jaromíra Odrobiňáka
Rok na psychiatrii

https://www.ikarmel.cz/produkt/rok-na-psychiatrii

Rozhovory o hagioterapii

Ontogeneze spirituality

 

Kromě obecných zásad existenciální psychoterapie a metodologického a/teismu se hagioterapie opírá o čyřstupňový model ontogeneze lidské spirituality, jak ho jako v proměně odpovědí na otázku „co je správné“ zformuloval M. Scott Peck. Peckova škála nepopisuje obsah imperativů, co má být, ale jejich psychickou strukturu, jak a kde má být správné hledáno. Představuje v praxi mírně upravené závěry empirických výzkumů Lawrence Kohlberga a Carol Gilliganové (ontogeneze morálního vývoje) a Jamese Fowlera (ontogeneze náboženské víry). Tato škála definuje jednotlivé vývojové stupně následujícím způsobem:

1. Stadium egoisticko asociální („správné = já chci“): Člověk tohoto stadia nerozlišuje otázku správnosti nějakého jednání od toho, co vede k jeho osobnímu prospěchu. A to i v situacích, kdy lež, bezzásadovost a osobní prospěchářství ho vedou k dlouhodobým problémům. Obdobou je malé dítě, které si vše vynucuje.

2. Stadium dogmaticko normativní („správné = vyšší řád“): Člověk tohoto stadia přijímá psaná či nepsaná pravidla nějaké náboženské nebo společenské instituce. Často úzkostně lpí na jejích zvyklostech a konvencích (ženy – svaté trpitelky) či na mínění jejích formálních i neformálních autorit (muži – fanatičtí sektáři). Nositelem „vyššího“ řádu bývá rodina, církev, ale i různé společnosti, sportovní kluby atd. Člověka tohoto stadia lze přirovnat k dítěti uznávající rodiče za jasnou a neměnnou autoritu, které je v podstatě rádo poslouchá.

3. Stadium individuálně pragmatické („správné = smysluplné“): Člověk tohoto stadia je zdravě polemizující a v centru jeho snah stojí hledání smysluplné aplikace obecných norem na konkrétní situaci. Typický je racionální přístup ke světu i k morálce, kriteriem správnosti nějakého jednání je větší dobro nebo alespoň menší zlo. Důraz se klade na autonomní poznání pravdy. Tito jedinci jsou pilířem společnosti, představují její jistotu a spolehlivost. Dospělý věk charakterizuje toto stadium v osobním stupni vývoje.

Poznámka: Na základě Kohlbergových výzkumů bylo třeba mezi stupeň č. 2 a stupeň č. 3 zařadit vývojově slepý regresní stupeň č. 2,5 – stadium hodnotově relativistické („správné = nemáš pravdu“): Lidé tohoto stadia se vždy a zásadně vymezují vůči nárokům jakékoliv vnější autority či konvence a v centru jejich přístupu ke světu stojí buď skepse („nikdo nemá pravdu“), případně vzpoura („já mám pravdu“). Paralelou je pubertální věk.

4. Stadium „mystické“ („správné = ne-sebeobranné“): Člověk tohoto stadia ví, že jeho pohled na svět je zkreslen jeho nevědomými procesy a zraněními, a usiluje se od nich odhlédnout. Důraz klade na uzávorkování predispozic, jež do něj vložila genetika, raná dětská i pozdní životní zkušenost, traumata. Touha přispět dobru je pro něj silnější než požadavek vyhnout se bolesti a nebýt zraňován (zejména narcisticky). Ideálem je motivace bez sebeobran, bez popírání, racionalizací a krytí. Paralelou je období životní vyzrálosti a moudrosti.

Protože v hagioterapeutické praxi nejde o obsahovou indoktrinaci člověka, ale o pomoc ve strukturálním rozvoji osobnosti, terapeutický proces je řízen tak, aby při něm docházelo k náhledu, že stávající postoje, pocity a poznatky nejsou schopny relevantně strukturovat vnitřní zkušenost člověka, a současně aby se mu vynořovala nabídka strukturace vyššího a zralejšího řádu. Pro každého má tak případná pomoc v řešení jeho problémů zcela jiný charakter. Asociálnímu jedinci je například začlenění do nějaké organizace s pevnými pravidly typu protialkoholní komunity, církve, sportovního klubu, výrazně větší pomocí, než vědeckému pracovníkovi racionální a pragmatické mysli a pod.

.

Více: http://www.hagioterapie.cz/?p=643#more-643

.

Repro internet:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:BodhidharmaYoshitoshi1887.jpg