AKTUALITY

Vybráno ze sekce Aktuálně:

25. – 27. října 2019 otevíráme nový sebezkušenostní seminář akreditovaný MPSV (16 hodin)

Vina a pocity viny – jak s nimi pracovat … bližší informace a přihlášky na adrese: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdbRIv_aKFWSoODet84ugmKKw0Ufhq7WewNAMjFgOeRtqRcRg/viewform?vc=0&c=0&w=1&fbclid=IwAR1R93g_0-UQ1FAR9KupXy1Lo0OYX_Enx84eIg6PfwrfDF1WFQJ5jWyKf5M

6. – 8. prosince 2019 otevíráme nový sebezkušenostní seminář na půdě PVŠPS

Ženská a mužská spiritualita z pohledu hlubinné psychologie … bližší informace: http://www.hagioterapie.cz/?page_id=12442

přihlásit se můžete zde:

https://www.pvsps.cz/seminare-a-vycviky/vikendove-seminare/vikendove-sebezkusenostni-seminare-a-seznam-seminaru/zenska-a-muzska-spiritualita-z-pohledu-hlubinne-psychologie/

4. – 14. května 2020 se uskuteční
Izrael 2020 – Hagioputování 
se čtením biblických příběhů.
Podrobnosti:
http://www.hagioterapie.cz/?page_id=12008

DOPORUČUJEME: knihu
Jaromíra Odrobiňáka
Rok na psychiatrii

https://www.ikarmel.cz/produkt/rok-na-psychiatrii

Rozhovory o hagioterapii

Materiální jádro

V roce 1998 hájil senátor Rychetský jednorázový ústavní zákon o předčasných volbách a tvrdil, že jde o jediný legitimní prostředek, jak v krizovém okamžiku nechat promluvit základní zdroj moci, lid. V roce 2009 to popřel a jako předseda Ústavní soudu zrušil zákon o předčasných volbách, aniž by ho k tomu lid nebo ústava jakkoliv opravňovaly.

Snahy nadřadit Ústavní soud nad ústavodárce vycházejí z obecné právnické teorie  tzv. materiálního jádra ústavy. Tato teorie vychází ze zkušenosti, že i demokratické ústavy umožňují nástup nedemokratických režimů. Proto se v ústavách západních zemí začaly Lykurgos3objevovat klauzule nezměnitelnosti a v teorii se začal objevovat pojem materiálního jádra ústavy, které je na rozdíl od ústavních článků nezměnitelné. Lid může zvlčit a mnozí jednotlivci z toho mají strach. Teorie materiálního jádra ústavy tedy říká, že jádro ústavy je vytvořeno lidem při prvotním ustanovení moci a tím se stává čímsi nadlidským, objektivně správným a lidem samotným již nikdy nezměnitelným.

Tu je ale rozpor: V obecně přijímané teorii je zdrojem ústavy lid. Současně se ale v téže teorii hlásá, že lid nemá právo do některých věcí mluvit. Konstrukce materiálního jádra ústavy, která je nad lidem, je ve skutečnosti konstrukcí náboženskou: Na jednu stranu vyhlašuje instituci Ústavního soudu jako „sbor moudrých“, který řídí běh společnosti i politiky podle neomylného poznání dobra a zla. Na druhou stranu v něm vyhlašuje i „velekněžstvo“, které se cítí pověřeno (nikoliv lidmi) jím poznané dobro a zlo prosazovat i proti vůli všelidového hlasování. To možná připomíná íránskou ústavu s dohlížející radou ajatolláhů, případně komunistickou ústavu s dohlížejícím Ústředním výborem strany, ale po zkušenostech s totalitními režimy 20. století se ukazuje, že post-demokratická společnost jinak fungovat nemůže. Nicméně … s představou lidového hlasování o spravedlnosti, právu, dobru a zlu, potažmo morálce, jak ho hlásá současný „postmoderní“ diskurz či důsledně promýšlený ateizmus, to samozřejmě nemá nic společného.

.

Foto archiv autora