AKTUALITY

Aktuální hagioterapeutické semináříe a skupiny na horní liště v „Aktuálně“.

Celý rozhovor s Prokopem Remešem o hagioterapii jako léčbě závislostí i úvodní článek: v Katolickém týdeníku č. 33… nebo zde, ale bez obrázku:

http://www.josefhurt.cz/node/7343

http://www.katyd.cz/tema/prestat-pit-kdyz-to-nejde.html

Rozhovory o hagioterapii

Materiální jádro

V roce 1998 hájil senátor Rychetský jednorázový ústavní zákon o předčasných volbách a tvrdil, že jde o jediný legitimní prostředek, jak v krizovém okamžiku nechat promluvit základní zdroj moci, lid. V roce 2009 to popřel a jako předseda Ústavní soudu zrušil zákon o předčasných volbách, aniž by ho k tomu lid nebo ústava jakkoliv opravňovaly.

Snahy nadřadit Ústavní soud nad ústavodárce vycházejí z obecné právnické teorie  tzv. materiálního jádra ústavy. Tato teorie vychází ze zkušenosti, že i demokratické ústavy umožňují nástup nedemokratických režimů. Proto se v ústavách západních zemí začaly Lykurgos3objevovat klauzule nezměnitelnosti a v teorii se začal objevovat pojem materiálního jádra ústavy, které je na rozdíl od ústavních článků nezměnitelné. Lid může zvlčit a mnozí jednotlivci z toho mají strach. Teorie materiálního jádra ústavy tedy říká, že jádro ústavy je vytvořeno lidem při prvotním ustanovení moci a tím se stává čímsi nadlidským, objektivně správným a lidem samotným již nikdy nezměnitelným.

Tu je ale rozpor: V obecně přijímané teorii je zdrojem ústavy lid. Současně se ale v téže teorii hlásá, že lid nemá právo do některých věcí mluvit. Konstrukce materiálního jádra ústavy, která je nad lidem, je ve skutečnosti konstrukcí náboženskou: Na jednu stranu vyhlašuje instituci Ústavního soudu jako „sbor moudrých“, který řídí běh společnosti i politiky podle neomylného poznání dobra a zla. Na druhou stranu v něm vyhlašuje i „velekněžstvo“, které se cítí pověřeno (nikoliv lidmi) jím poznané dobro a zlo prosazovat i proti vůli všelidového hlasování. To možná připomíná íránskou ústavu s dohlížející radou ajatolláhů, případně komunistickou ústavu s dohlížejícím Ústředním výborem strany, ale po zkušenostech s totalitními režimy 20. století se ukazuje, že post-demokratická společnost jinak fungovat nemůže. Nicméně … s představou lidového hlasování o spravedlnosti, právu, dobru a zlu, potažmo morálce, jak ho hlásá současný „postmoderní“ diskurz či důsledně promýšlený ateizmus, to samozřejmě nemá nic společného.

.

Foto archiv autora