Je možné, že mnozí jsme slovo Areopág zaslechli poprvé při čtení Bible. V rámci svých misijních cest po středomoří navštívil apoštol Pavel i Athény. Jejich pýchou byl právě Areopág. Šlo o pahorek, který byl místem maximální koncentrace tehdejšího mozkového „trustu“ – původně místo nejvyššiho soudu, ale v té době i místo myslitelů, představitelů té nejlepší filozofické tradice helenistické kultury. Místo, které bylo pro člověka typu apoštola Pavla nemalou výzvou konfrontovat tehdejší myšlení  s nově se rozvíjejícím křesťanstvím.

V sedmnácté kapitole Skutků apoštolů můžeme vidět, jak Pavel využil své vzdělání a znalost řecké filozofie a kultury, aby začal hovořit ke shromážděným Athéňanům jejich vlastním způsobem. A jeho snaha měla úspěch: Dali mu slovo a on mohl začít svou evangelizační řeč. Pavlova řeč byla sice pro lidi odchované stoickou a epikurejskou filozofií příliš silnou kávou a Pavel nakonec končí fiaskem: „Poslechneme si tě, ale až někdy jindy“ (Sk 17,32). Nicméně setbu, kterou Pavel vykonal na Areopágu, již nebylo možné zastavit; ať už to byl on sám ve svém dalším působení, potom další (např. sv Justin, představitelé alexandrijské a antiochijské filozofické školy atd.), přes scholastickou filozofii  až po moderní multikulturní společnost silně dopovanou urychlujícím se vědecko-technickým pokrokem.

A tak v jistém smyslu lze říct, že Areopág zůstal až do dnešní doby symbolem místa, kde se ve vzájemném obohacování může setkávat náboženství s vědou, filozofie s teologií, křesťanské myšlení se světskou kulturou, vědou a filozofií. A právě těmto oblastem se chce věnovat tato stránka.