.

.

Termínem sekty označujeme takové náboženské či paranáboženské skupiny, pro které je charakteristický určitý druh mocenského uspořádání: Vůdce či vedení představuje pro řadové členy naprostou a všeobecnou autoritu epistemickou (autoritu nejlepšího znalce všech oblastí reality) i deontickou (autoritu šéfa, jehož postoje vnímají členové jako vysoce zavazující vlastní svědomí).

.

Termínem destruktivní kulty označujeme takové náboženské či paranáboženské skupiny, které ve svém životě užívají spirituálních či psychologických technik, jež mohou vést k psychické dekompenzaci řadových členů a jejich následnému (sebe)destrutkivnímu jednání.

Hlavní nebezpečí sekt spočívá v možnosti zneužití moci, hlavní nebezpečí destruktivních kultů v psychické dekompenzaci.

.

.