AKTUALITY

Aktuální hagioterapeutické semináříe a skupiny na horní liště v „Aktuálně“.

Celý rozhovor s Prokopem Remešem o hagioterapii jako léčbě závislostí i úvodní článek: v Katolickém týdeníku č. 33… nebo zde, ale bez obrázku:

http://www.josefhurt.cz/node/7343

http://www.katyd.cz/tema/prestat-pit-kdyz-to-nejde.html

Rozhovory o hagioterapii

Dvanáctikrokový program

 

Zcela jedinečný program osobní proměny člověka, který vychází z učení o ne-spravedlivém Božím milosrdenství a současně rozvíjí pojetí moderní psychologie o proměně životního modu „mít“ v životní modus „být“, představuje Dvanáctikrokový program tzv. Anonymního hnutí.

???????????????????????????????Anonymní hnutí vzniklo jako svépomocná organizace lidí závislých na alkoholu v polovině 30. let minulého století. Jeho Program, který vede s velkou účinností k naprosté a dokonalé abstinenci, staví především na přijetí vlastní nedokonalosti a bezmocnosti se změnit. Ale též na touze po upřímné lásce a proměně tam, kde se změnit lze. Protože o účinnosti programu není mezi odborníky pochyb, program Hnutí je postupně přenášen do dalších oblastí jednání, které si člověk nepřeje, ale vlastní vůlí je nedovede ovládat: Anonymní narkomani, Anonymní hráči, Anonymní přejídači, Sexalcolics Anonymous (lidé závislí na sexu) a dokonce i Borderline Anonymous (BA – lidé s hraniční poruchou osobnosti) či Emotion Anonymous (EA – lidé s emočními potížemi).

Konkrétní struktura Dvanáctikrokového programu vychází z předpokladu lidské neschopnosti dojít proměny života vlastním úsilím, tedy v rámci běžného vlastnického životního modu.  Vede člověka k připuštění vlastní nedokonalost a k prožitku vděčnosti tváří v tvář Boží svrchovanosti a tím i k nastartování proměny v nový nevlastnický životní modus. V dalších oblastech lidského života, zejména v oblasti lidských vztahů, se pak zaměřuje nejen na proměnu vztahů k druhým lidem a k Bohu, ale i k sobě samému.

První tři kroky Programu se zabývají připuštěním bezmocnosti vyřešit vlastním úsilím závislost na svém problematickém jednání a vedou k přijetí této skutečnosti: „Připouštíme, že jsme bezmocní vůči své závislosti /na  svém lpění, na destruktivních vzorcích chování atd./ a nedokážeme svůj život zvládat“ (1). „Dospěli jsme k přesvědčení, že pouze moc větší než my sami nám může vrátit naše duchovní, duševní a tělesné zdraví“ (2). „Rozhodli jsme se zcela vzdát se své vůle a odevzdat svůj život péči Boha tak, jak jej chápeme“ (3).

Další čtyři kroky se věnují prožití vděčnosti vůči Bohu zachránci, přijetí vlastní nedokonalostii v jiných životních oblastech a následně vyjadřují touhu se ve svém nitru proměnit k lepšímu: „Provedli jsme ve svém nitru inventuru a beze strachu jsme sestavili morální inventář svého života“ (4). „Když nás přijímá Bůh, přijmeme i sebe a přijmou nás i jiní lidé takové, jací jsme. A tak můžeme své nedostatky vynést na světlo“ (5). „Necháváme působit Boha co nejvíce, aby odstranil podle své vůle všechny nalezené vady našeho charakteru“ (6). „Pokorně Jej prosíme, aby – pokud chce – nás zbavil našich nedostatků a špatností“ (7).

Osmý až desátý krok se zaměřují na vztahy k druhým lidem a hovoří o pokusech o nápravu vztahů, pokud jsme někomu ublížili: „Sestavili jsme seznam všech lidí, kterým jsme ublížili a jsme ochotní jim vše špatné vynahradit“ (8). „Tam, kde to bylo možné, jsme napravili křivdy a nahradili škody“ (9). „Pokračujeme u sebe v inventuře, a kdykoliv zjistíme, že jsme učinili něco špatně, bez váhání to přiznáme“ (10).

Konečně kroky jedenáctý a dvanáctý pojednávají o prohloubení této spirituální cesty, které zahrnuje prohloubení vztahu člověka k Bohu a přenášení poselství Programu na druhé potřebné lidi. „Pomocí modlitby a meditace se snažíme o spojení s Bohem, tak jak jej chápeme. Prosíme jej jen o to, aby nám zjevil svou vůli a dal nám sílu ji uskutečnit“ (11). „Poté, co jsme se díky těmto krokům duchovně probudili, se pokoušíme předat toto poselství jiným svázaným lidem a náš každodenní život řídit podle těchto principů“ (12).

.

Repro foto: archiv autora