AKTUALITY

Informace o aktuálních hagioterapeutických seminářích a skupinách najdete v hlavním menu pod větvičkou „Aktuálně“.

A  ještě krátký rozhovor s vynálezcem existenciální hagioterapie :o)

http://www.rozhlas.cz/plus/dnesniplus/_zprava/i-kdyz-lide-padnou-podruhe-nebo-potreti-vidim-nadeji-rika-vynalezce-hagioterapie-remes–1707014 

Hagio-seminář březen 2012

 

Naďa Zikmundová: Grafologie

Existuje dvojí přístup ke grafologii – a) policejní zaměřující se zejména na identifikaci písma v případech soudních sporů – b) psychologický usilující se vnímat písmo jako projektivní výraz vnitřního stavu člověka. Toto pojetí rozlišuje v písmu v prvé řadě znaky dojmové či intuitivní, čímž se myslí celkový dojem z psaného textu jakoby z „obrázku“, který je nadán určitým rozvržením v prostoru, jasností řádkování a jistou mírou originality či přirozené/nepřirozené estetičnosti. Patřila by sem však i symbolika pásem či zón: Horní zóna (horní část písmen typu t h k l b ) naznačuje zaměření spíše intuitivně duchovní , dolní zóna (dolní část písmen p j y g …) zakotvení v realitě, pudech a instinktech, střední zóna (písmena typu a e c m n …) oblast jáství, seberalitace a sociability.  Směr souhlasně s během písma naznačuje zaměření do budoucnosti, k otevřenosti a aktivitě, směr proti běhu písma spíše zaměření na minulost, uzavřenost a pasivitu. V druhé řadě se grafologie  zaměřuje na znaky písma, které jsou měřitelné a exaktně popsatelné, kdy výpovědní hodnotu o člověku mají zejména ty znaky písma, kterými se jedinec odlišuje od školní normy. Mezi nejdůležitější měřitelné znaky patří:

sklon písma: norma je 60° – 70°, pravosklonnost může ukazovat na společenskost, sdílnost, příklon k druhým lidem, kolmost na odstup od druhých lidí až introverzi, levosklonnost na opozičnost až problémy s autoritou (zejména je-li spojena se smyčkovitostí),

vázání písma: hodnotí se zejména u písmen m n či u a může mít buď povahu arkády (výraz psychologického ohraničování, konvence, opatrnosti, zdrženlivosti), girlandy (výraz psychologické otevřenosti, ovlivnitelnosti, nerozhodnosti), pilovitého úhlu (výraz energie, rozhodnosti, tvrdosti, chladnosti), nitky (výraz lability, nevypočitatelnosti, intuitivnost) či hadovitého dvojoblouku (výraz snahy „proplouvat“),

šířka písma: vyjadřuje symbolicky skutečnost, kolik prostoru nechává autor sám sobě a také druhým lidem, a velikost písma: hodnotí se střední zóna zejména písmene a (norma 2 – 3 mm), velké písmo je spíše výrazem osobního sebevědomí a expanzivity do okolí, malé písmo naznačuje skromnost, mírnost, pedanterii,

rychlost a pomalost písma: rychlost psaní se určí nepřímo porstřednictváím jiných znaků. Znaky rychlosti (aktivita, činorodost, touha, spontaneita, neklid) jsou pravoběžnost, zjednodušení, šířka, spojitost, pravý sklon, nepřesně umístěná diakritická znaménka, štíhlost tahu, znaky pomalosti (bázlivost, flegmatismus, zábrany, pedanterie) jsou levoběžnost, pečlivé vypracování písmen, obohacení, nespojitost, těsnost, přesně umístěná diakritická znaménka.

 

Světla Pánková: Rodinné konstelace

Rodinné konstelace zavedl Bert Hellinger (*1925), který tuto metodu vyvinul v osmdesátých a devadesátých letech. Hellingerův přístup se částečně opírá o jeho zkušenosti života v Jižní Africe, kde pracoval jako misionář u kmene Zulu. V psychoterapeutické oblasti vychází navíc ze zkušenosti psychodramatu (J. L. Moreno) a rodinných rekonstrukcí a skulptur (V. Satirová). Hellinger vychází z předpokladu, že existují skryté dynamiky, které spojují jednotlivce s jeho vlastní rodinou, a to jak v horizontální rovině současnosti, tak v rovině vertikální směrem do minulosti. Tyto dynamiky je možné zkoumat právě pomocí stavění rodinných systémů a rodinné systémy ukazují, že každá rodina, každé pokolení má něco jako vlastní paměť, vědomí a svědomí.chess-wise-pro-ipad-board-300x225

Průběh sezení probíhá následovně: Na počátku zformuluje klient svůj problém a mezi účastníky si vybere zástupce, kteří by měli v konstelaci vystupovat – nejen za něho samého, ale  i za jeho rodiče, sourozence, prarodiče ale mnohdy i vzdálenější příbuzné, nebo lidi s rodinou nějak spjaté. V příbězích mívají zvlášť velký význam rodinní příslušníci, kteří jsou z vědomí rodiny vytěsněni, nebo se na ně zapomnělo. Mohou to být potracené nebo brzy zemřelé děti, nežádoucí členové systému, nebo příbuzní s tragickým osudem. Takto vybrané zástupce klient rozestaví tak, jak si myslí, že by se rozestavili sami, kdyby byli přítomni. Výchozí rozestavení tedy odpovídá jeho vnitřnímu obrazu dotyčného systému.

Od chvíle, kdy zástupci zaujmou své pozice, se u nich začínají projevovat charakteristické pocitové reakce, které někdy bývají překvapivě autentické a silné. Tyto prožitky umožňují spatřit situaci v její podstatě a často vynesou na světlo skrytou dynamiku systému. Pozorováním reakcí a dotazováním se zástupců se objevuje řada informací o systému a o procesech, které pod povrchem systému probíhají. Zároveň vychází najevo, zda v rozestavené konstelaci nechybí někdo, kdo ve skutečnosti v systému byl důležitý, či zda v systému nepřevzal někdo roli jiného člena rodiny. Přeskupováním systému, hledáním „správného“ místa pro jednotlivé členy a doplněním systému o další vyloučené anebo zapomenuté členy rodiny pak začíná proces, jehož účinek pociťuje nejen klient, nýbrž později celý jeho rodinný systém. Také pro ostatní účastníky semináře je jejich „práce“ v rolích zástupců, ale i sama účast na semináři často intenzívní a přináší hluboké prožitky a někdy překvapivé náhledy do jejich vlastního života.

Je ovšem pravda, že nejednotný postoj odborníků a terapeutů činí z rodinných konstelací a celé systemické terapie velmi diskutovaný terapeutický směr. Zastánci předkládají úspěchy, ale někteří odborníci v oboru psychoterapie se vyjadřují k této metodě opatrně, jiní ji dokonce nekompromisně odmítají a považují za příliš nebezpečnou a příliš razantní pseudometodu s prvky ezoterizmu.  Hellinger sám bývá kritizován, nejen že jako terapeut vystupuje poměrně direktivně a přednastaveně, ale i že účastníky nechává odejít bez ošetření. Vojtěch Kodet kritizuje rodinné konstelace z teologického hlediska a považuje je za metodu okultního charakteru, kde prý účastníci fungují jako média zneužívaná ke komunikaci s duchem zemřelého. Hovoří přímo o propůjčování účastníků sezení k jiným než terapeutickým účelům.

.

Repro internet

http://literatura6insm.wordpress.com/ 25. 4. 2012

http://chessapps.info/