AKTUALITY

Aktuální hagioterapeutické semináříe a skupiny na horní liště v „Aktuálně“.

Celý rozhovor s Prokopem Remešem o hagioterapii jako léčbě závislostí i úvodní článek: v Katolickém týdeníku č. 33… nebo zde, ale bez obrázku:

http://www.josefhurt.cz/node/7343

http://www.katyd.cz/tema/prestat-pit-kdyz-to-nejde.html

Rozhovory o hagioterapii

Historie

První Přemyslovci a „Witizla“

Nedávná výstava na Pražském hradě, která podávala výsledky antropologického výzkumu kosterních pozůstatků několika generací prvních historicky známých členů Přemyslovského rodu, dokazovala velmi zajímavé a někdy i překvapující skutečnosti, které doplňují a částečně i mění ustálený obraz o dějinné epoše 9. a 10. století na našem území, obraz, který byl doposud utvářen převážně na základě písemných materiálů.

.

První Přemyslovci

Prvním historicky známým Přemyslovcem byl kníže Bořivoj. Jeho pravděpodobné pozůstatky byly objeveny při archeologickém výzkumu Pražského hradu. Podle antropologického zkoumání šlo o pozůstatky muže asi 35 až 40letého, což plně odpovídá zachovaným písemným zprávám, které udávají, že zemřel ve 36 (případně 35 nebo 37) letech a to – jak dokládá Třeštík – kolem roku 888.

Legendy udávají, že po Bořivojově smrti nastoupil na knížecí trůn jeho syn Spytihněv. Z životních údajů je jisté jen datum jeho smrti, rok 915, kdy prý se měl dožít – podle ludmilské legendy Fuit in provincia Boemorum – čtyřiceti let. I jeho pozůstatky byly antropologicky zkoumány a bylo dokázáno, že zemřelému knížeti bylo v době jeho úmrtí skutečně 40 – 45 let. Potud tedy antropologické výzkumy potvrdily reálnost písemných pramenů.

Písemné údaje označují za Spytihněvova nástupce jeho bratra Vratislava. Obecně přijímaným datem jeho smrti je rok 921, kdy podle téměř shodného svědectví všech legend se dožil věku 33 let. Pouze staroslověnský Prolog o sv. Ludmile uvádí 33 let jako délku Vratislavovy vlády a nikoliv jako délku jeho života. Doposud se věřilo, že omylem, ale antropologický průzkum Vratislavových pozůstatků ukázal, že údaje legend uvádějících 33 let jako délku života jsou mylné. Když Vratislav zemřel, bylo mu možná 45, snad 50 let.

Jak to však sladit s faktem, že od Spytihněvovy smrti roku 915 uběhlo pouze šest let? Antropologické výzkumy potvrdily údaje pramenů o délce Bořivojova a Spytihněnova života, znamená to tedy, že naše úvahy o celkové chronologii 9. a 10. století jsou mylné, že je chybné datum Spytihněnovy smrti, že oba vládci žili podstatně dříve, než se dosud soudilo? Anebo se snad mýlí Prolog a údaj o 33 letech je zcela nepodložený a dostal se do legend neznámo odkud?

.

Kníže Vratislav – „Witizla“

Nabízí se ještě jedno řešení. Vratislav pravděpodobně zemřel roku 921. Pokud přijmeme hypotézu, že staroslověnský Prolog o sv. Ludmile obsahuje oproti ostatním písemným pramenům hodnověrný údaj, pak vládl 33 let a musel nastoupit na trůn přibližně v roce 888, tzn. v roce Bořivojovy smrti. Musel být v té době velmi mlád, právě tak jako jeho bratr Spytihněv, protože faktické vlády v Čechách se ujal až do své smrti v roce 894 velkomoravský kníže Svatopluk. Celá hypotéza o blízkém sourozenectví Vratislava a Spytihněva (dvojčata?) nabývá na pádnosti, uvážíme-li, že podle antropologických důkazů byli skutečně oba vládci přibližně a možná i zcela stejně staří. Že by mohlo jít o jakousi formu dvouvládí obou bratrů, dokládá i zpráva Fuldských análů k roku 895, že „Spitignewo“ a „Witizla“ v čele ostatních českých knížat se poddali králi Arnulfovi, a tak demonstrovali odklon od Velkomoravské říše. Doposud se v onom „Witizlovi“ spatřoval vůdce některého z kmenů žijících v české kotlině, snad bájný lucký kníže Vlastislav. Že by mohlo jít o Vratislava, Spytihněvova bratra, se popíralo, neboť se věřilo, že v roce 895 nemohl být víc než sedmiletý.

Výše uvedené hypotéze o Vratislavově spoluvládě se Spytihněvem plně odpovídá nejen zarážející zjištění antropologů o blízkém a možná identickém věku obou sourozenců, ale i neméně překvapivé zjištění, že Vratislavův syn, kníže Václav, byl zavražděn nikoliv jako mladíček, jak se doposud usuzovalo pouze na základě písemných pramenů, ale minimálně ve svých čtyřiceti letech. Pokud totiž přijmeme nejpozdější možné datum boleslavské vraždy rok 935, nemohl se Václav narodit později než roku 895 a je nemyslitelné, že by v době jeho narození mohl být jeho otec Vratislav sotva sedmiletým chlapcem. Naopak oněch dvacet let, kterých by mu bylo, pokud by se Vratislav narodil kolem roku 875, je zcela pravděpodobný věk pro otce prvorozeného syna vládnoucího rodu.

.

Nejstarší dějiny Čech

Zdá se tedy, že na základě výsledků zkoumání kosterních pozůstatků nejstarších Přemyslovců by šlo alespoň předběžně nastínit naši historii přelomu 9. a 10. století:

Kníže Bořivoj narozený někdy po roce 850 měl se svou manželkou Ludmilou dva syny – Spytihněva a Vratislava. Narodili se někdy kolem roku 875, a že Spytihněv a Vratislav byli dvojčaty, zůstává alespoň zajímavou možností. Po smrti jejich otce Bořivoje (r. 888) jim bylo asi třináct let a poručnické vlády v Čechách se na dobu šesti let zmocnil velkomoravský kníže Svatopluk. Po jeho smrti (r. 894) se vláda nad Čechami vrací do přemyslovských rukou, Spytihněv a Vratislav se společně ujímají vlády a svůj odklon od Velké Moravy demonstrují i oficálním poddáním se německé moci. Někdy v té době kolem roku 895 se ze sňatku s Drahomírou narodil knížeti Vratislavovi i syn Václav. Spytihněv umírá roku 915 a o šest let později i kníže Vratislav. Svému pětadvacetiletému synu Václavovi zde zanechal zemi na počátku první hluboké vnitropolitické krize, začínající zavražděním kněžny Ludmily na Tetíně roku 921 a vrcholící smrtí knížete Václava ve Staré Boleslavi roku 935, krize tak hluboké, že ohrožovala samotnou další existenci rodícího se českého státu.

Marta Ivanovičová – Prokop Remeš

(Publikováno v časopisu Duchovní pastýř č. 4/1984.)

.

Repro archiv autora (foto PrR, 2009)